Stres, únava, nebo syndrom vyhoření? Jak poznat varovné signály.

Každý z nás se někdy cítí přepracovaný, unavený nebo vystresovaný. Problém nastává ve chvíli, kdy si na tento stav zvykneme a nevěnujeme mu pozornost. Jak poznat, zda jde o běžnou únavu, nebo jestli už balancujeme na hraně syndromu vyhoření?

Stres – přirozená reakce, ale jak dlouho ji můžeme zvládat?

Co je stres? Co způsobuje? Stresová reakce připravuje organismus na zvládnutí nějaké náročné situace, je to hlavně soubor procesů v těle, který máme zakódovaný již z pravěku. Pokud se cítíme ohroženi, organizmus aktivuje obranu. Zbystří se pozornost, zrychlí tep, vyplavuje se adrenalin, prokrvují se končetiny. Je to reakce, která nás měla zachránit před mamutem.

Ale co když se stresová reakce spouští i tehdy, kdy už žádní mamuti nejsou? Stačí nepříjemná situace nebo pocit ohrožení – a tělo reaguje stejně.

Během pracovního života se nevyhneme situacím, kdy se cítíme pod tlakem. Pokud si ale necháme stres přerůst přes hlavu a nevěnujeme se pravidelně odpočinku a psychohygieně, zaděláváme si na rozsáhlé potíže. Dlouhodobý stres vede nejen ke psychickému vyčerpání, ale také k fyzickým nemocem:

• Vysoký krevní tlak
• Cukrovku
• Žaludeční vředy
• Deprese a úzkosti

Jak poznat, že už je stres příliš velký? Pokud dlouhodobě neumíme vypnout, spánek nepřináší úlevu, cítíme frustraci a podrážděnost, je nejvyšší čas zpomalit.

Únava nebo chronická únava? Jak poznat rozdíl

Pokud se psychicky nebo fyzicky namáháte, logicky po takové námaze přijde únava. Pokud jste v pořádku, únava po odpočinku odeznívá a vy se můžete zase věnovat libovolným aktivitám. Ale co když únava přetrvává bez ohledu na to, jak dlouho odpočíváte?

Varovné příznaky:

• Spánek přestává pomáhat nebo trpíte nespavostí
• Nálada klesá, mozek přestává spolupracovat
• Máte problémy se soustředěním, zapomínáte běžné věci
• Dlouhodobě vás bolí hlava nebo máte oslabenou imunitu

Když potom příznaky nemizí ani po dlouhém odpočinku, je to už velký problém. To, že jsme unavení a vyčerpaní, bychom neměli podceňovat.

Vyhoření není jen únava. Jak poznat skutečný problém?

Velmi často se setkávám s tím, že lidé tvrdí, že jsou vyhořelí. A je úplně jedno, jestli se bavíme o práci, osobním životě nebo jakékoliv jiné oblasti. Věta "je toho na mě moc, nezvládám to" se objevuje stále častěji. Ale pozor – to ještě nutně neznamená syndrom vyhoření.

Co ještě není vyhoření:

• Pokud vás partner štve, děti vám přerostly přes hlavu a jste z nich na nervy, není to vyhoření.
• Pokud vstáváte do práce s odporem a kolegové vás vytáčejí, není to vyhoření.
• Pokud dlouhodobě necítíte radost, jste podráždění nebo přecitlivělí, je to důležitý varovný signál, ale ne samotné vyhoření.

Co už je vyhoření:

• Jednoho dne prostě nevstanete a do práce neodejdete, protože vám to organismus fyzicky nedovolí.
• Nejste schopní fungovat osobně ani pracovně.
• Cítíte odloučení od světa i od svých blízkých.

Jak jsem překonala vlastní vyčerpání

Jako učitelka se s podobnou únavou setkávám velmi často. Naštěstí už ne osobně, toto období už mám za sebou.

S blížícím se koncem školního roku ale potkávám stále víc kolegyň a známých, které hlásí, že už nemohou, že jsou vyčerpané. Ale o pomoc si neřeknou. Mám pocit, že jsme spíš nastavení na to, že raději nadáváme, než abychom hledali řešení a zvládli své emoce, stres .

Vloni jsem se takhle ploužila taky. Co jsem si nenapsala, to jsem nevěděla. A občas jsem to nevěděla ani tehdy, když jsem si to napsala, protože jsem někam založila ten lísteček. Hlava nefungovala, požadavků bylo prostě moc.

Co mi pomohlo:

• Naučila jsem se vyhodnocovat, co je pro mě důležité.
• Přestala jsem řešit to, co nemůžu ovlivnit.
• Uvědomila jsem si, jak je důležitá psychohygiena.
• Odřízla jsem se od negativních a toxických lidí, protože má povaha má tu nevýhodu, že velmi lehce nasávám nálady ze svého okolí.

Byl to dlouhý proces, místy poměrně bolavý, ale na konci jsem nadšená z výsledku. Mám nastavené nové, zdravější hranice a už se zase s chutí směju.

Test: Jste na cestě k syndromu vyhoření?

Zaškrtněte odpověď, která nejlépe odpovídá vašemu současnému stavu. Na závěr sečtěte body a zjistěte, kde se nacházíte.

1️. Jak často cítíte extrémní únavu, která nezmizí ani po odpočinku?

• Nikdy (0 bodů)
• Občas (1 bod)
• Často (2 body)
• Téměř pořád (3 body)

2️. Máte pocit, že už vás vaše práce nebo běžné aktivity netěší tak jako dřív?

• Ne, stále mě baví (0 bodů)
• Občas mám horší období (1 bod)
• Převážně se cítím bez motivace (2 body)
• Necítím radost vůbec (3 body)

3️. Jak často se cítíte vyčerpaní hned po probuzení, i když jste spali dostatečně dlouho?

• Nikdy (0 bodů)
• Občas (1 bod)
• Často (2 body)
• Téměř vždy (3 body)

4️. Máte pocit, že jste přestali zvládat běžné povinnosti, které vám dříve nedělaly problém?

• Ne, všechno zvládám bez problémů (0 bodů)
• Občas se cítím přetíženě (1 bod)
• Často mám problém s organizací a soustředěním (2 body)
• Cítím, že už nic nezvládám (3 body)

5️. Jak se cítíte v kontaktu s lidmi kolem sebe (kolegy, rodinou, přáteli)?

• Normálně, nemám problém komunikovat (0 bodů)
• Občas mě lidé unavují (1 bod)
• Často se jim vyhýbám (2 body)
• Izoluji se od okolí, nechci s nikým mluvit (3 body)

Vyhodnocení:

0–5 bodů: Pravděpodobně nejste v riziku vyhoření, ale je dobré dbát na psychohygienu. 

10 bodů: Můžete být pod vyšším tlakem, doporučuji zaměřit se na relaxaci, spánek a vyvážený životní styl.

11–15 bodů: Pravděpodobně jste blízko syndromu vyhoření – měli byste zvážit změnu režimu, více odpočívat a případně vyhledat podporu.

16+ bodů: Vyhoření může být už vážný problém. V tomto případě doporučuji konzultaci s odborníkem.